Jak si vytvořit kompost? S tipy od kluků z Nové zahrady to zvládnete levou zadní!
Teplejší počasí a stále intenzivněji sluníčko je neklamným znakem toho, že jaro je tady. S jejím příchodem se na obrazovky vrací i relace Nová zahrada s novými částmi, které budou opět plné zajímavých inspirací a super tipů a triků. Právě jaro je ideálním obdobím pro založení kompostoviště, které se malým i velkým zahrádkářům určitě vyplatí. "Myslím, že není lepšího hnojiva, jako je to, které získáme z vlastní zahrádky v rámci interního koloběhu živin. Jistě, toto asi velké firmy na výrobu hnojiv podporovat nebudou, ale tak jak je nejideálnější konzumovat potraviny vypěstované v regionu, tak je nejléší dodat zahrádce živiny ze zbytků rostlin, které v ní vyrostly. Tedy prostřednictvím vlastního kompostu "řekl Garden Vedúcko Martin Čurda.
Jak by tedy měl vypadat kvalitní a praktický kompostér? "Je dvoukomorový, aby se mohl kompostovaný materiál přehazovat z jedné komory do druhé. Dá se samozřejmě kompostovat i tak, že plníte jednou jednu, jednou druhou komoru. A materiál přehazujete jen v nich (ne z jedné do druhé). Měl by být dostatečně velký - každá komora má rozměr přibližně 1m x 1m x 1m, ergo objem jedné komory je jeden kubík a komory jsou dvě, celý kompostér je tedy dvojkubíkový. Toto stačí jako tak na zahradu běžné velikosti. Na větší zahradu děláme kompostér tříkomorový," vysvětlil Čurda.
Zároveň zdůraznil, že je nesmírně důležité, aby byl po celém jeho obvodu přístup k vzduchu. "Vzduch totiž potřebují na svou činnost aerobní bakterie, odpovědné za rozklad organické hmoty. Pokud je těchto bakterií dost a kompost se rozkládá, jak má - tak vůbec nepáchne a můžete ho mít třeba i na terase u domu. Pokud je však vzduchu v kompostéru málo, aerobní bakterie hynou a začnou se množit anaerobní bakterie. No a ty už mají v popisu práce úplně jiný proces. Anaerobní bakterie způsobují mléčné kvašení. Pokud se tedy organický materiál v kompostéru nerozkládá, ale kvasí - tehdy kompost nechutně zapáchá a na vlastnoručně vyrobené hnojivo můžeme zapomenout. Vzduch je tedy pro správný průběh rozkladných reakcí doslova nepostradatelný," přizvukuje Čurda. Mezi jednotlivými latěmi kompostoviště by měla být vzdálenost několik centimetrů. Ideální je, pokud se šířka mezery rovná šířce latě. Také dodal, že kompostér má být otevřen bez jakéhokoliv víčka či víka.
Neméně důležité je i samotné umístění kompostéru. Neměl by být v blízkosti zdroje pitné vody či v záplavovém území. Rovněž by neměl být během celého dne na slunci, ale zároveň ani v úplném stínu. A co tedy patří do kompostoviště? "Posklizňové zbytky ze zeleninových záhonů, posečená tráva, či odkvetlé květenství /před fází semen/, letorosty z letního řezu, či větvičky z předjarního řezu ovocnín," vysvětlil Garden Vedúcko. Do kompostéru ale můžete hodit podrcené skořápky z vajec, slupky ze zeleniny a ovoce, papírové kapesníky či podrcené skořápky z ořechů. Do kompostu však rozhodně nepatří zbytky masa, mléčné výrobky, piliny z dřevotřísky, uhynulá zvířata, trus masožravých zvířat, sklo, plasty, kovy či textil.
