Otec jí změnil život na horor, ale ona mu ty zvěrstva odpustila: Co ji k tomu vedlo?

Edita je mladá žena, která bojuje s nemocemi, jaké postihují mnohem starší lidí. Odpověď na otázku, proč tomu tak je, není třeba dlouho hledat. Otec ji totiž v dětství týral nevýslovným způsobem, v důsledku čehož má dnes podle vlastních slov poškozený mozek. Přestože zanechal na jejím těle i duši hlubokou ránu, která se asi nikdy úplně nezacelí, odpustila mu. "Odpustila jsem mu. Hlavně pro můj klid. Jinak bych nedokázala vychovávat děti. Kdybych se měla trápit minulostí, zlobou a nenávistí, nevychovávala bych děti. Nedokázala bych je vychovat tak, aby si vážili každou drobnost. Ne velké věci, ale například krajíc chleba. O tom je odpouštění, je potřeba jít dál. S tím je třeba naučit se žít. Nedívat na to, co bylo. Na co? Je třeba dívat se na to, co bude. I tak jsem nejšťastnější člověk. Kvůli dětem," řekla nám.

Mnohem více ji ale trápí něco jiného. Paní Editu mimořádně trápí, že ji musí živit vlastní děti. Jak nám sama prozradila, považuje to za své selhání. "Na ostudu jsem se dožila, že mě vlastní dítě živilo a živí. Co byla pro mě ostuda, neboť já je ještě musím živit. Je to moje povinnost živit děti. Jednou jsem si řekla, že když budu mít děti a přijde k tomu, že by mě měli živit, raději ať už nejsem mezi živými. Děti mají mít svůj život a ne mít na vrub rodiče. Vždycky jsem se vzdala léků, jen abych měla na chleba. To bylo nejdůležitější, abych je nakrmila," dodala.