Sestřička z COVID oddělení popsala, co prožívali s koronou: Její slova svírají hrdlo!
Světlana nemá lehký život, ale problémy, se kterými se potýká, jí nevzali z tváře úsměv. Právě naopak. Sympatická tmavovláska je pozitivně naladěná a vyzařuje z ní klid a vyrovnanost, protože neztrácí víru. Naučila se to díky dceři Jance, která je v bdělé kómatu, a o kterou se stará. Také díky práci, kterou dělá. Svetlana je totiž zdravotní sestra pracující na infekčním oddělení v nemocnici v Martině. Ta měla během první vlny koronavirusu mezi prvními červené oddělení. "Bylo to velmi těžké, protože jsme nevěděli, s čím pracujeme, s čím se potýkáme, jak se chránit, co dělat. Báli jsme se, abychom nenakazili své příbuzné. Dokonce jsem měla kolegyni, jejíž manžel řekl, aby ani domů nechodila, protože se bojí, že se nakazí. Museli jsme dodržovat ty hygienická opatření, bezpečnostní opatření, čili ochranný oděv, respirátory. Bez toho by to určitě nešlo," zavzpomínala Světlana. Přestože v mnoha nemocnicích měli problém s nedostatkem ochranných prostředků, ona tuto nouzi nepociťovala. Těžší bylo podle jejích slov nestrachovat se. "Museli jsme zachovat chladnou hlavu a být klidné, protože pacienti měli dost z toho, že se báli, co se s nimi děje, proč jsou v nemocnici. Těžko to prožívali, takže jsme museli pracovat s klidem, s rozvahou a s milým slovem. Pacienty jsme uklidňovali, abychom to společně zvládli, protože kdyby byl pacient rozrušený, neklidný, tak se to i horší léčí a spravuje celý průběh léčby," vysvětlila.
Běžnou rutinou je při práci na takovém oddělení nošení ochranného obleku a respirátoru. Přestože si na něj zvykla, přiznává, že je v něm náročné už jen tak být, natož provádět v něm práci sestřičky. "Pracuje se v tom hrozně. Těžko se v tom dýchá, alespoň já mám těžké respirační problémy, když mám dlouho ten respirátor. Nemohu se ani jít napít, najíst, jít na toaletu tak, jak bych si to představovala," zhodnotila Světlana, která přichází do kontaktu i s pacienty s těžším průběhem onemocnění. Po všech zkušenostech, které má z první a druhé vlny, si přeje jen jediné. "Nejraději bych byla, kdyby to už skončilo, protože je to namáhavé pro všechny. Také pro nás zdravotníky, i pro pacienty, i pro obyčejné lidi, kteří získávají informace většinou z médií. Takže někdy nevědí, kde je pravda a jak to všechno běží," dodala s úsměvem.
