Andrej se po komatu musel všechno učit nanovo: Je zázrak, že žiji, chodím a mluvím!
Andreji se běžný život jednoho dne cestou do práce doslova rozsypal na cimprcampr. Dostal epileptický záchvat a při pádu si pravděpodobně udeřil hlavu o obrubník. Po vyšetřeních zjistili, že má v mozku nebezpečný shluk cév, který může kdykoliv prasknout. Následovala operace a tříměsíční kóma. Přestože mnozí, kteří kóma zažili, z ní mají vzpomínky, není to Andrejův případ. Za co je v podstatě i vděčný. "Mnoho lidí říká, že v kómatu měli halucinace a viděli tunel. Já jsem neviděl nic. Můj mozek nefungoval. Z kómatu si nepamatuji vůbec nic. Asi je to i lepší," zhodnotil mladý muž. Po všech zákrocích totálně ztratil paměť, takže si ani nepamatoval, co se vlastně stalo. Probuzení v nemocnici bylo proto pochopitelně šokem. "V první řadě to byl šok, že co se mi stalo. Že jsem v nemocnici, jsem na přístrojích a nevím, co se stalo. A nikdo mi to nechtěl říct, protože bych se z toho možná zbláznil," říká.
I když lékařské prognózy byly velmi špatné, Andrej se o svůj návrat do života pobil jako lev. Otec ho musel naučit znovu číst, psát, mluvit a chodit. Že se to podařilo, vnímá mladý muž jako hotový zázrak. "Já jsem rád, že si můžeme takto promluvit, pro mě je to zážitek, protože už vím, jak se cítí člověk, který neumí mluvit. Neví říct, co si myslí, co cítí, co má na srdci. Je to zázrak. Jak jsem řekl, tam byla vyšší moc, která mě zachránila pomocí pana primáře, který mi zachránil život," dodal.
