Lucka ze Sedmého nebe se překonala: Wau, TOTO dokázala i přes její zdravotn stav!
Lucie vždy milovala pohyb a byl jejím životem. Osud ji však o tuto lásku chtěl připravit, když jí diagnostikovali vážnou nemoc. Ta postihuje její pohybové schopnosti a někdejší fitneska tak cítí i při sebemenším pohybu nesmírnou bolest a křeče. Není proto divu, že svůj sen, zúčastnit se na závodech Spartan Race, tak trochu odepsala. No všechno se změnilo, když dokázala spolu s naším reportérem Jozefem Kubanim zdolat Lomnický štít po vlastních. Tehdy v ní opět zazářilo světélko naděje. Když ji oslovili kluci ze závodů, nebylo o čem uvažovat. Přípravy na závody však rozhodně nebyly med lízat. "Moje fyzická příprava spočívala zejména v maximálním odpočinku. Muselo mi stačit každodenní ranní vstávání, hrazda na posteli, strečink, občas Motomed a posilování svalstva, protože jakýkoliv pohyb navíc mě nemírné vyčerpává a bolí. Čím více se přibližoval den D, tím jsem byla odhodlanější. Mnozí mě odrazovali, že bolesti budou opět děsivé, ale tím více to ve mně vyvolávalo odhodlání dát do toho všechno," řekla Lucka.
Sílu odhodlat se a jít na náročné závody jí dodávalo i pomyšlení na ty, kteří se jich bohužel opravdu zúčastnit nemohou. Na startovní čáru se tak postavila i za ně. "Fandili mi pár lidí, především však dívky z Kováčové. Ty ve mne věřily. Šla jsem i za ně. Za ty, kteří by velmi chtěli, ale jsou připoutáni na lůžku. To jsem občas i já, ale vždy mě žene jakási neznámá vnitřní síla, která mě přinutí postavit se a udělat alespoň pár kroků. Jít za svým snem, ale i životem ,,předtím". Hory a sport, kombinace, která vždy tvořila mé vlastní já. TOTO si nedám vzít! I kdybych se uměla už jen plazit, i tak půjdu za tím, co miluji, potřebuji, co mi tak nesmírně chybí," vysvětlila.
Za to, že závody úspěšně ukončila v cíli s medailí na krku, vděčí nejen sobě, ale i těm, kteří ji podrželi ve chvílích, kdy myslela, že už další krok neudělá. "Účast na Spartan Charity pro mě znamená něco nepopsatelné, vzácné a úžasné. Tito lidé projevili nejen svůj zájem, ale i skutečnou oddanost pro Spartan Race nejen během závodů, ale i v běžném životě. Mají srdce skutečných válečníků a hrdinů. Síla týmového ducha mě bude provázet při dalších bojích, které musím denně svádět. Dokázali, že když se chce, jde všechno. Stačí se jen snažit a obětovat něco ze sebe pro šťastný pocit člověka, který se bez pomoci neobejde. A ne jen v běžném životě. Našli způsob i příležitost vrátit mě alespoň na malou chvíli do světa sportu i do přírody. Navždy zůstanou v mém srdci i ve vzpomínkách na další malý zázrak, který pro mě vytvořili," těší se Lucie. Z její odhodlanosti a vnitřní síly se přímo tisknou slzy do očí. "Byla bych velmi šťastná, kdyby i mnozí další našli v sobě sílu a odhodlání zařadit se mezi zdravé lidi, sportovat či jen jít na procházku do přírody. To, že jsme hendikepovaní, neznamená, že náš život skončil. Právě naopak - může začít. A možná i mnohem hezčí, vzácnější a silnější, než kdykoliv předtím. Stačí najít ty správné lidi a vnitřní sílu," dodala s úsměvem.
