Jak správně stříhat stromy? S tipy z Nové zahrady to zvládnete rychle a bez problémů!

Jarní měsíce jsou pro zahrádkáře snad tím nejdůležitějším obdobím. Příroda se po zimě probouzí a aby nám v průběhu roku poskytla bohatou úrodu, potřebuje naši péči. Tou je i stříhání a řezání ovocných stromů. Tipy, jak to zvládnout snadno, rychle a hlavně správné, prozradili odborníci z Nové zahrady.

Řezání a stříhání stromů může být zejména pro začínající zahrádkáře tak trochu strašákem. Nedostatečné zkušenosti a znalosti způsobují, že můžeme mít obavy, že něco pokazíme. Řezu se však není třeba obávat. Stačí když se budete držet základních pravidel. Stříhání se provádí buď na podzim nebo na jaře a to proto, že tehdy na větvích nejsou listy a tak vidíme velmi přesně, co na strom patří a co ne. Odstranit třeba nejprve odumřelé výhony, ale i přehoustlé či na nevhodných místech rostoucí letorosty. Pryč musí jít i tenké a slabé větvičky. Ty totiž horší prosperují a jsou náchylnější k napadení nemocemi či škůdci. Koruny stromů se tak prosvětlí a do jejich nitra se dostane více světla. Výsledkem bude nejen estetičtější vypadající strom, ale také bohatší úroda.

Základem dobrého řezu je mít vhodné nářadí. Na stříhání používáme pouze ostré nůžky k tomu určené. Tupé nůžky by větvičku roztřepily a byl by tak náchylnější na nemoci. Při silnějších větvích můžeme použít i pilku. Velké nůžky s dlouhými držadly podle odborníka Eduarda Jakubeka nejsou vhodné, protože při jejich používání nevidíme přesně na konárový kroužek. Toto nářadí raději použijte na stříhání již odříznutých větví a větví na zemi. "Naporcované" je můžete hodit do kompostéru nebo odložit jako dřevo na zimu. Pokud dřevo nepoužíváte a kompostér nemáte, vyhoďte je do nádoby na zahradní bioodpad.

Nová záhrada  - veľké nožnice Zdroj: TV JOJ

Před samotným stříháním a řezáním si korunu stromu nejprve dobře obhlédnout, abychom viděli, které větvičky musí jít pryč. Odstraňujeme nejen suché a nadbytečné letorosty, ale i větvičky napadené škůdci či nemocemi. U mnoha z nich už totiž nepomůže žádný postřik, pouze odstranění. Postřik má totiž obvykle preventivní charakter. Takový řez napadených letorostů můžeme provést i v průběhu vegetace.

<div style="position:relative !important; width:100% !important; height:0 !important; padding-top:56.25% !important; padding-bottom:0px !important"> <iframe src="https://media.joj.sk/embed/FcGvSiThFd4" style="position:absolute !important; top:0 !important; left:0 !important; width:100% !important; height:100% !important; border:0 !important;" allowfullscreen allow="autoplay; fullscreen; encrypted-media"></iframe> </div>

Větvičky odstraňujeme vždy až na konárový kroužek, to znamená, na místě, kde přisedá výhon na starší větvičku. Vždy tedy stříháme až při bázi a nevytváříme pahýl. Ten by byl opět náchylnější na nemoci. Pokud chceme na ovocných stromech dosáhnout, abychom v dalších letech měly více květů a později i plodů, zbavit se můžeme i některých starších, méně rodících větví. Naopak, nekrátíme větvičky, na kterých jsou listové pupeny. Ty se totiž v průběhu příštího roku změní na květní pupeny. Pokud je ale větev obsypaná větším množstvím listových pupenů (přibližně 50 až 70), odstraňujeme ho. Tolik květů a následně plodů by strom neudržel. Ponecháváme i větvičky, které směřují ven z koruny, protože tak bude bohatší.